Piran na mapě nejatraktivnějších turistických destinací světa vždy kralovala.
Mezi nejkrásnější místa světa ho letos neopomněla zvěčnit mimo jiné ani světoznámá americká CNN.
Julia Buckley ve svém zajímavém článku na webu CNN Travel zdůraznila Piran jako „malé Benátky“.
Jsou to piraně "vytvořeno Benátčané, kteří ho dobyli v roce 1283″.
Jeho název pochází z řeckého slova „Pyr“, což znamená oheň. V dávných dobách se na poloostrově zapaloval jako signál a zároveň varování pro námořníky.
Narodil se také v Piran v roce 1692 Josef Tartini, houslista, skladatel a hudební pedagog. Napsal více než 3000 hudebních děl, z nichž mnohé patří k nejkrásnějším hudebním výtvorům 18. století. V Piranu měl také vlastní hudební školu, kam jezdili nedočkaví studenti z celé Evropy.
Na jeho počest je také postaven hlavní pomník na náměstí Tartini.
Mohutná zvonice, vedle kostela sv. George, který dominuje kopci se svým andělem Michaelem připnutým na jeho vrcholu, je jako pastýř.
Pobřežní střechy starých domů, které byly po staletí slepené, jsou jako stáda ovcí,
Kdo čeká, až zazní jejich pastýřská píšťalka...
Piran je rozhodně městečko s vlastní bohatou historií, neboť první záznamy o něm pocházejí z roku 178 před naším letopočtem. V moderní době je ceněn i jako kulisa pro různé svatební oslavy, koncerty na Tartiniho náměstí a v neposlední řadě filmaři milují piranské nemovitosti i jako místo pro natáčení svých scén a propagačních filmů.
Lichotivý titul nejkrásnějších světových destinací letos získala spolu s Piranem i další města a obce: Korčula v Chorvatsku, Mostar v Bosně a Hercegovině, Anghiari v Itálii, Giethoorn v Nizozemsku, Guimaraes v Portugalsku, Roscoff ve Francii, Navplion v Řecku, Kenmare v Irsku a Tarnow v Polsku.
Vraťme se do Piranu, malého rybářského městečka, které svou bohatou architekturou budov a tisíci příběhy z minulosti přitahuje mnoho obdivovatelů a turistů. Protože... Piran má »něco, co vás přitahuje a zve“ s jeho rozprostřeným Tartiniho náměstí, tajemně propojené úzké uličky a slavné Punto, kde kralují kamenné sochy. Slavné fasády největších nemovitostí vyprávějí samy o sobě příběh o bohaté historii města z dob Benátské republiky, Rakouska-Řecka a dalších časových období.
Nejznámější mořská panna kraluje na malebném Puntě, vzdorujícím času a všem povětrnostním vlivům.
Ale… bude to takhle vždycky?
Předpovědi klimatologů jsou i pro tuto malou část světa pod sluncem extrémně chmurné.
Jak budou klimatické změny a stoupající hladina moří v severním Jadranu, ovlivnily ceny nemovitostí ve slovinské pobřežní zóně, které povodně?
V posledních týdnech se v médiích velmi vítaná debata o tom, jak moc se zvýší hladina moří v 21. století. Navzdory tomu, že příspěvky možná nebyly nejpřesnějšími souhrny vědeckých publikací, je vítané, že je vůbec začaly sumarizovat. Vzhledem k tomu, že zmíněná oznámení vzbudila poměrně velký zájem, pokusím se v tomto příspěvku krajně naivním přístupem, ale správně, představit jeden aspekt vzestupu mořské hladiny podél slovinského pobřeží: pokusím se zhruba odhadnout, jak se četnost a udržitelnost počet povodní závisí na průměrném vzestupu hladiny moře v severním Jadranu.
Jak uvedl Matjaž Ličer, na webu NIB, Marine Biological Station Piran, v článku: „Předpověď hladiny moře (ang. výška mořské hladiny nebo SSH) na vícedekádových časových měřítkách je komplikovaný – je nutné vzít v úvahu různé globální klimatické scénáře (a tedy scénáře antropogenních emisí), které ovlivňují hladinu moře prostřednictvím různých mechanismů, jako je tepelná roztažnost vodního sloupce v důsledku stoupající teploty moře, redistribuce planetárních vodních hmot v důsledku tání Arktidy a Antarktidy, deformace litosféry v důsledku redistribuce vodní a ledové hmoty na planetě a tektonické vlivy. Odhady globálního vzestupu hladiny moří do roku 2100 jsou značně rozptýlené a pohybují se od 0.28–0.61 mv v případě nízkých emisí (scénář RCP2.6) do 0.52–0.98 mv v případě vysokých emisí (RCP8.5). Jak se můžeme dočíst například na stránkách Evropské agentury pro životní prostředí, nemůžeme vyloučit ani výrazně vyšší scénáře globálního vzestupu hladiny moří. Několik seriózních modelovacích studií umožňuje scénáře globálního vzestupu hladiny moří o více než 2 m.
Celosvětově je vzestup hladiny moří dosti prostorově proměnlivý – v Baltu se dokonce očekává, že střední hladina moře vlivem geologických procesů výrazně klesne. Pokud jde o severní Jadran, odhady ve vědecké literatuře však předpokládají, že do roku 2100 můžeme očekávat průměrné zvýšení hladiny moře o 30 až 100 cm. Rozpětí prognózy je tedy extrémně velké, ale s vysokou pravděpodobností ukazuje na nárůst.
Zde však není zcela jasné, co jednotlivé hodnoty průměrného vzestupu hladiny moře pro slovinské pobřeží znamenají, proto se v této souvislosti podívejme zejména na četnost povodní a délku časových úseků, ve kterých hladina moře přetrvává nad určitou úrovní.
Obrázek 1 ukazuje roční průměry hladiny moře v Koperu za posledních 70 let. Okamžitě si můžeme všimnout následujícího: růst úrovně mezi lety 1961 a 1995 nemá statisticky významný trend, ale v 1995. letech se začíná zvyšovat. Přesněji: v období po roce 5 činí statisticky významný nárůst průměrné hladiny cca 1 mm/rok. Variabilita hladiny moře na obrázku XNUMX souvisí s globálním oteplováním mořské vody a globální dynamikou hladiny moře ovlivněnou táním ledovců v měřítku několika desetiletí. Podobnou variabilitu ukazují měření ze stanice Punta Della Salute v Benátské laguně.
Zkusme si představit, co pro slovinské pobřeží znamená zvýšení střední hladiny moře o určitý počet centimetrů. Udělejme jednoduchý experiment: podívejme se, jak by se změnila frekvence a trvanlivost povodní za posledních 70 let, kdybychom k hladinám moří naměřeným v Koperu v období 1961-2017 jednoduše přidali 0, 10, 30, 50 a 100 cm.
Mějme přitom na paměti, že následující výšky hladiny moře jsou určeny konfigurací pobřeží a jsou tedy prakticky fixní s nezměněným pobřežím:
– moře začne zaplavovat nejexponovanější části pobřeží, když je hladina moře ve stanici měřiče přílivu v Koperu cca 300 cm (toto je žlutá úroveň varování vydaná ARSO)
– moře začne zaplavovat náměstí Tartini a Punto v Piranu, když hladina moře u stanice měřiče přílivu a odlivu v Koperu 330 cm (toto je oranžový výstražný stupeň vydaný ARSO). Piranova mandragora je plná.
– moře zcela zaplaví náměstí Tartini v Piranu, když hladina moře ve stanici měřiče přílivu v Koperu klesne 350 cm (jedná se o červený stupeň výstrahy vydaný ARSO). Zde moře zaplavuje sečovelskou a strunjanskou solnou pánev. Piran punta a mandrač jsou pod vodou.
Projekce hladiny v severním Jadranu jsou poněkud jednomyslné, že vzestup hladiny do roku 2100 bude pravděpodobně činit minimálně 30 cm.
Je také nutné vzít v úvahu, že v současné situaci jsou záplavy podél slovinského pobřeží způsobeny především jihem, nikoli však bouřkami. V posledních 70 letech se frekvence bouří na severním Jadranu prudce snižuje, což je dobrá zpráva pro italské pobřeží, kde bouře způsobují rozsáhlou pobřežní erozi, pronikání mořské vody do pobřežních zásobáren pitné vody a pobřežní záplavy. Jugo na druhou stranu neklesá ve frekvenci, takže v tomto ohledu nelze očekávat zmírnění jinak stoupající průměrné úrovně.“
Faktem je, že Piran je mimořádně žádaným a okouzlujícím městem pro batůžkáře i pro sofistikovanější hosty, kteří si užívají krásné výhledy, prozkoumávají malé trhy a uličky Piranu a hýčkají své mlsné jazýčky lahodným přímořským jídlem a kulinářskými mořskými lahůdkami.
Nemovitost byly v Piranu vždy o něco dražší než na jiných místech podél slovinského pobřeží.
Pravděpodobně proto, že město samotné je tak nesmírně okouzlující a duch doby se ho nedotýká. Prastarý tep ulic je cítit i v moderní době.
Jako by skály na Puntě uměly mluvit a zdi domů vyprávěly své němé příběhy starých rybářů, námořníků a umělců.
Luxusní nemovitosti, jak je známo na Azurovém pobřeží, stejně jako chorvatské perly Jadranu, jako je Rovinj, Opatija a Dubrovník, nejsou v samotném Piranu. Aktuální nabídka rezidenčních nemovitostí je velmi omezená - na prodej je pouze jeden byt, přičemž ve výběru domů a luxusních nemovitostí jsme uvedli pět inzerátů na prodej.
Nabídka tedy žádná, množství nemovitostí v Piranu je omezené, očekává se, že ceny v tomto malém zasněném městečku se ještě nezastaví. Z tohoto pohledu by koupě nemovitosti v tomto místě na slunné straně Alp byla jistě výbornou investiční příležitostí.
Pokud se však podíváme na nemovitosti v Piranu z jiného úhlu: pokud jsou prognózy pro Piran velmi chmurné a náměstí Tartini bude za padesát let také pod vodou, pak by mělo smysl uvažovat o nemovitostech v Piranu na kopci a ne u moře, na Puntu nebo v úzkých uličkách historického města, které ohrožují povodně a hlavně záplavy.
Je smutné, když se pokusíme vizualizovat zítřejší puls Piranu pod vodou - jako zítřejší apokalypsu...
V neposlední řadě by bylo dobré, kdyby se každý z nás zamyslel nad domorodou indiánskou moudrostí:
»Zemi nedědíme po našich předcích, ale půjčujeme si ji od našich dětí. «
Chceme-li tedy všichni přispět k tomu, že naše děti, vnuci, pravnoučata a všechny následující generace budou moci navštěvovat a obdivovat mimo jiné náš ceněný a nesmírně oblíbený a malebný Piran, pak musíme začít s my sami, a to dnes.
Protože každý z nás může pomoci zpomalit trend klimatických změn v oteplování naší milované planety. Jste PRO?
Pojďme zvěčnit dnešní konec příběhu myšlenkou a posláním Guye McPhersona:
„Pokud si opravdu myslíte, že životní prostředí je méně důležité než ekonomika, zkuste zadržet dech,
zatímco počítáte své peníze."
